Původně byl Roatan obydlen indiánským kmenem Mayů. Ty pak na ostrově vystřídali Payové. V sedmnáctém století začínají na ostrov přicházet Angličané s otroky z Afriky neboli Garifunas, kteří se střídavými úspěchy bojovali o nadvládu nad ostrovem se Španěly. Na konci osmnáctého století přivezli Angličané zhruba dva a půl tisíce Garifunas. Díky prudkému rozvoji, kterým Roatán prochází, se přesídlilo z pobřeží Hondurasu rovněž mnoho Indios – což jsou míšenci mezi indiány a bílými kolonizátory, jenž tvoří většinu populace v Hondurasu. A v neposlední řadě se na Roatán přistehovalo značné množství cizinců ze všech koutů světa, kteří toužili žít karibský způsob života stejně jako my. Bezpochyby největší počet je z USA a Kanady. V současné době máme na ostrově pět hlavních skupin obyvatelstva. Garifunas, kteří žijí převážně v oblasti zvané Punta Gorda. Bílí Angličané převážně ve French Harbouru a Oak Ridge a černí Angličané nejvíce v Coxen Hole. Indios osídlili Los Fuertes a Coxen Hole. No a cizinci jsou roztroušeni po celém Roatanu. Kromě nich snad ještě stojí za zmínku docela početná skupina Miskitů, kteří pochází z pobřeží tzv. Moskitie a povětšinou pracují na rybářských lodích.
Pojďme si ale říci něco málo o národu Garifunas a jeho zajímavé historii. Ta se začíná psát již v roce 1635, když dvě lodě vezoucí otroky z území dnešní Nigérie ztroskotali u břehu ostrova San Vicente. Afričané se v průběhu mnoha let míchali s domorodci převážně z kmene Arahuaku, kteří je nejdříve zotročili, ale pak ze smíšených manželství mezi nimi vznikl národ Guarinagu, dnes známý jako Garifuna. Když Angličané napadli San Vicente, francouzští osídlenci spolu s Garifuna se jí postavili na odpor a tím se černí Karibové stali nepřáteli britského impéria a v roce 1796 to došlo tak daleko, že Angličané naložili kolem 5000 těch nejčernějších na lodě a převezli je nejdříve na Jamajku a pak na Roatan. Cestu přežila jenom zhruba polovina z nich. Ostrov pro nové obyvatele neposkytoval dostatek obživy, a tak požádali španělské úřady na území dnešního Hondurasu o možnost přestěhování se na pevninu, což jim bylo umožněno a protihodnotou za povolení byla služba v armádě. Tak se Garifunas rozšířili po celém karibském pobřeží střední Ameriky.
Dnes žijí převážně na březích honduraského zálivu zejména jižní Belize, Guatemaly až po okolí Livingstonova ostrova. V Hondurasu jsou hlavně v departamentech Atlantida, Colon a v Nicarague až po Blue Field. Populace příslušníků národů Garifuna dnes čítá odhadem 600 tisíc lidí. Většina z nich žije v rybářské vesnici Punta Gorda, kam jejich předkové dorazili 12.dubna 1797 a kde dodnes žijí jejich dávné tradice a jazyk, který patří do skupiny jazyků Arawaků. Při návštěvě této vesnice si rovněž můžete pochutnat na tradiční kuchyni nebo sledovat starodávné zvyky a naslouchat prastarým historkám za malebného zvuku typických bubnů.
Tím bychom rádi zakončili vyprávění o našich přátelích Garifuna a snad se někdy sejdeme v neděli odpoledne na typickém tanci v Punta Gorda.
Dne 07.03.2019
